Poskytujeme azyl psům velkých a obřích plemen
převážně s problémovým chováním,
ať už jde o psy bázlivé nebo agresivní.
Po převýchově hledáme našim psům nové domovy.
Máme psy jen na mazlení, jiné na hlídání,
většina z nich zvládne obojí.
Aronek (®) patří mezi psí tvrďáky, Jassica (¬) byla spíše rodinný mazel, oba uhlídají své území.
Aronek u nás zůstane na dožití, Jassica nový domov našla.
S výběrem vhodného psa z našeho mikroazylu vám poradí Rudolf Desenský.
Stejně tak vám pomůže se s ním domluvit, aby jeho adaptace v novém domově proběhla co nejlépe.
Momentálně je v Mikroazylu
15 psů, z toho jen 4 jsou vhodní k umístění do nového domova,
ostatní jsou u nás na dožití a další psi čekají na přijetí
<!-- --> Vzhledem k převažujícímu počtu těžce umístitelných psů a těch na dožití
máme STOP Stav! Můžeme přijmout jen jednoho staršího nekonfliktního psího obříka, schopného zvládnout soužití s lidmi a hodnými fenkami.
Potřebujeme vaši pomoc s realizací speciálního výběhu.
Každý víkend do úplného dokončení je brigáda,
více informací na stránce "Pomůžete?"
Chcete-li nám pomoci na dálku, vypněte prosím blokování reklam, sponzorují naše psy.
Více informací na toto téma najdete na stránce "Pomůžete?"
<hr>
Ibbe našel nový domov.
Je v rodině u skvělých lidí nedaleko Prahy.
<hr>
<hr>
Napořád u nás zůstala i Brenna (*2014)
Středoasiatku Brennu přivezli jako osmiletou, bezproblémovou fenku. Po rozvodu bývalých majitelů a pak prodeji domu nikdo tak "starou" fenku nechtěl. U chovatelů ji napadala jiná fena, tam zůstat nemohla. Do posledních dnů bojovala s onemocněním srdce, kvůli tomu byla na lécích. Od začátku byla součástí smečky zdejších psích chůviček, jen jsme ji nezapojovali do práce s cizími psy. Stala se "erárním" mazlem všech lidí, kteří k nám jezdí a moc si to úžívala. V prosinci 2024 jí srdíčko přestalo poslouchat úplně a bylo lepší ji nechat důstojně odejít za duhový most.
<hr>
Napořád u nás zůstala i Bela (*2014)
Bernardýnka Bela přišla jako osmiletá, katastrofálně podvyživená, vyděšená fenka. Bývalí majitelé byli poněkud hloupí a vůbec jim nepřišlo divné, že zvrací úplně po každém krmení. Krmivo, které jí dávali, bylo totiž nekvalitní a pro jakéhokoli psa zcela nevhodné. Stejně tak neměli ponětí, že je úplně hluchá. Měli ji za zlou agresorku, která je občas prý "bezdůvodně" kousla. Pravděpodobně na ni křičeli a chtěli po ní něco, co nemohla slyšet a jen se bránila, když ji k něčemu začali nutit. Tady se na kvalitním krmivu velice rychle spravila, samozřejmě ožila a do posledních dnů byla naprosto mazlivým miláčkem všech. Nejprve byla ve výběhu společně s naším nejstarším psem Altayem, kterého se zpočátku bála, než zjistila, že je to hodný a neškodný stařík. Po čase jsem ji přestal venčit mimo výběh, jelikož Altay velmi špatně nesl, že mu ji beru pryč. Z toho důvodu jsem se rozhodl mu jeho novou kámošku nechat napořád. Přeci jen Altay byl tehdy dvanáctiletý pes, který už skoro neviděl a zasloužil si mít psí kámošku jen pro sebe. Ona ho začala mít také ráda, jelikož často leželi vedle sebe, když se hřáli na sluníčku. Po jeho skonu, žila s dalším středoasiatem Tondou. Nakonec ji dostihlo její poškozené zdraví a odešla za duhový most. Tondovi jsme krátce na to našli nový domov.
<hr>
Napořád u nás zůstává Nero (*2017)
Kříženec středoasiata Nero k nám přišel den po svých druhých narozeninách. Postupem času si začal hodně vybírat, s kým se bude bavit a s kým ne. Prostě se tu zabydlel se vším všudy a líbí se mu u nás. Jeho umístění se stávalo stále těžším a každým dnem se jeho šance na nový domov značně snižovaly, jelikož o křížence takto velkých psů schopných pořádně kousnout, není velký zájem. Už je u nás několik let a občas učí fenky nebát se velkých psů. Po staříkovi Aronkovi převzal roli hlavního hlídače, což plní ochotně a svědomitě. Z toho důvodu byl vyřazen z nabídky a zůstává u nás napořád.
<hr>
Napořád u nás zůstává i Aronek (*2014)
Aronek k nám přišel coby roční, velice přísný, dominantní pes, jenže ani po více než dvou letech nenašel nový domov. Hlavním parametrem bylo pořádné jištění objektu a společník jediného pána. Čím více se na něho bylo podívat lidí, tím více se upnul na mne, a to natolik, že úplně zavrhl všechny ostatní lidi. Když už si totiž vybral někoho ze zájemců o osvojení, nebyl dotyčný sám a Aronek se už od začátku odmítal s někým o svého pána dělit. Nakonec se po více než dvou letech, kdy byl u nás, stal závislým jen na mně, proto jsem ho vyřadil z nabídky. Do svých téměř deseti let věku byl hlavním strážcem Vlčár a důležitým pomocníkem při socializaci psů, což ho docela bavilo. Drzouny uměl decentně usměrnit, fenkám dodával sebevědomí a krásně se mnou spolupracuje, přičemž mi reaguje i jen na gesta. Toho si možná někdo všiml při průchodu tzv. uličkou v seriálu "Kočka není pes". Sice je mi na jednu stranu líto, že nenašel svého pána, který by uměl ocenit jeho absolutní věrnost a oddanost, na druhou stranu by mi po tak dlouhé době jeho pobytu u nás už přišlo jako pomsta vůči němu měnit styl zaběhnutého života. V současné době si užívá zaslouženého psího důchodu ve vlastním klidném výběhu, nikdo po něm nic nechce a má veškeré výsady, které si zaslouží.
Rudolf Desenský
Dále jsou tu na dožití, rotvička Danka, pyreneják Art, hluchý bernardýn Jeff, kazošek Bojan,
nevyrovnaný šarplaninec Čenda. Ti jsou schopni za určitých okolností pokousat. Dále jsme poskytli azyl
hodné středoasiatce s PP jménem Lara, kterou nám přivezli v jejích osmi letech, je možné ji adoptovat. Středoasiat Tonda našel skvělý nový domov a od svých deseti let bude mít individuální péči a pány jen pro sebe. Společnost mu dělají také dva staří kocouři zvyklí na velkého psa. Relaxační procházky do přírody mu rovněž dělají dobře. Šarplaninka Taruška se nového domova nedočkala. Přivezli ji prý jako šestiletou, ale o věku nám lhali, protože byla výrazně starší. Nebyla ničím výjimečná, jen byla hodná, bohužel se nového domova nedočkala.
Nedávno jsme před utracením zachránili mladého psa německé dogy s PP jménem Black. Vystřídal spoustu nevhodných domovů, vždy někoho pokousal a jeho poslední cesta měla skončit na veterině. Od prvního dne se na mne neskutečně upnul, protože jsem první člověk, se kterým si rozumí, nechodím ho krmit s násadou v ruce (zažil už u prvních majitelů), nebojím se ho, ani když po mně zle vystartoval, nevodím ho na škrťáku atd. Jenže kvůli tomu je obtížné najít mu nový domov. On je totiž hyperaktivní "tele" a občas na chvíli vypne hlavu. Tohle dokážou ukočírovat jen hodně zkušení, klidní a fyzicky zdatní lidé.
.
Čekají na nový domov
